Jop, astronomicky podzim začíná až za 6 dní, ve středu 22. září ve 21:20, ale pocitově už je ve vzduchu. Dnešek, 16. 9. 2021, je údajně posledním teplým dnem. My se, po několika týdnech odmlky, dané výlety do Karpat a do Bukovek, opět pouštíme do prací na LL  a to si zaslouží samostatný článek. Koho zajímá "Kalokairinós kanapés Anadyomène", pak zde.

Týden pátý (16.-18.9.), seno, seno a seno + PoC renovace kamenné zdi

Byli jsme sice oba po návratu z hor trochu marní, ale stateční. Pustili jsme se do zcela nenáročných prací: dostavba Velké štěpánovské zdi ruku v ruce se spárováním kamenné zdi v LL (Sojka) a přípravné práce pro komín a kamna (Sokolík). Přežili jsme to všichni, lidi, zdi i stropy.

Sokolík nadával jak špaček, když v pátek vylezl na půdu. Skutečnost překonala jeho nejhorší očekávání: na místě, kudy má vést komín, je 2 m vysoká hmota sena, a chová se jako pod vlivem harrypotterovského kouzla "Geminio" v trezoru Lestrangeových - při každém dotyku zdvojnásobuje svůj objem. Mezi kletbami, co se ozývaly seshora, jak Sokolíkova frustrace narůstala, bylo lze rozeznat i "do ..., já to podpálím". Nepodpálil, postupně přerovnával seno z jedné strany půdy na druhou, dokud se neprokopal k podlaze. Místo finálně zaměřil sondami a pak prostě vyboural díru - skutečně spadlo jen to, co spadnout mělo.

Sojka se baví dostavbou delší stray Velké Štěpánské zdi na zahradě - přes 10 m, zastavil ji až nedostatek materiálu. V pátek se pak odvážně rozvážně pustila do Proof of Concept renovace kamenné zdi v LL. Vyškrabat hlínu ze spár, napenetrovat, zaspárovat a očistit kameny od omítky? Brnkačka. Zatím to drží, dál uvidíme. Získali jsme ještě páteční večer, do Olomouce pojedeme za dětmi v sobotu ráno, a tak se prací léčíme v piánko módu.

Týden šestý (22.-25.9.), Sokolík sólo, spárujeme a stavíme první CETRIS stěnu

Sokolík byl odvezen na Štěpánov, i s jídlem, samozřejmě, aby, než za ním Sojka v pátek přiletí, měl dost sil na to, zvednout váhu LL o několik desítek kilo - vybetonovat desku pro komín a parapet pro okno do chodby.

Sojka od pátečního večera a celou sobotu zdolává po centimetrech kamennou zeď - zkušební vzorek z minulého týdne dopadl dobře, omítka ve spárách drží a vypadá po uschnutí i dobře! Holt opět zenová práce, vyškrabat hlínu ze spár pěkně do hloubky, povkládat do mezer kamínky, vyspárovat, umejt kameny, a to v hurry tempu, jelikož Sokolík netrpělivě přešlapuje u sousedící stěny, rád by ji doložil Cetrisem. Hotovo, kocháme se zas a znovu, LL tím získala zase více "lidsky zabydlený" rozměr, v sobotu podvečer odjíždíme spokojení, za námi kus práce a před námi nedělní výlet po zaniklých mlýnech na Odře, na který se těšíme.

Týden sedmý (1.-3.10.), moštování a Zeď nářků

Máme kluky a jedeme na víkend na chalupu. Světem hýbe kauza Pandora box ("Babiš káže vodu a pije francouzské víno", pravil někdo z konkurentů na to, že Babiš přes offshorové účty nakoupil údajně nemovitosti za stamiliony ve Francii), která přilévá olej do ohně předvolebního přiostřujícího se boje. Na LL moc prostoru nebylo, jelikož se moštovalo a sbíraly se ořechy, ale Sojka moštování prokládala škrabáním spár "Zdi nářků" a večer měla další pětinu stěny připravenu na nedělní spárování. Odjíždíme s 80 litry moštu a kouskem štrúdlu pro Barienku, za námi zůstává uklizená chalupa, 2 přepravky plné ořechů a vyspárovano tentokrát vlevo po celé výšce zdi, aby mohl Sokolík obložit i levou sousedící stěnu. 

Týden osmý (4.-10.10.), loupežná výprava, volby, Chorche doma, komín do nebe

Sokolík opět ve středu odvezen do štěpánského vyhnanství, ovšem s jídlem a s voličským průkazem. Odvezen byl i s pokladem z loupežné libavské výpravy. S klukama jsme totiž v pondělí podnikli výpad pro břidlicové desky, cihly a železné okno ke Korseskovu mlýnu. Ty desky byly zatraceně těžký, a moc se hodil Vojtíkův nápad odnést je na "márách".

Před odjezdem jsme stihli s velkou slávou přivítat na olomouckém nádraží Chorcheho s Marou z jejich 2222 km dlouhého karpatského dobrodružství. Pokusili se nám, chlapci, pláchnout, ještě se i rozdělili, ale vychytali jsme je před budovou, jelikož jsme byli s Míšou a Kubou početné komando. Škoda, že neklapl Sokolíkův plán nechat je vyvolat nádražním rozhlasem - prý to jde jen, když se někdo ztratí, říkala paní na přepážce, a argument, že jsou kluci ztraceni již 3 měsíce, na ni nezabral.

Ve čtvrtek dorazil LEGO komín z Letovic, v pátek Sojky i s Lili. Víkend proběhl pracovně, s volebním zpravodajstvím a ve znamení první ranní námrazy. V neděli stojíme a obhlížíme výsledky: komín postaven až pod střechu a zapravený cihlový strop (Sokolík), opravený´sokl z kamenů pod betonovým korytem (na kterém stojí komín), sokl znovu vyzděn, z velké části vydrhnut a vyspárován (Sojka), posbírány ořechy (Baru s Lili), další kusy CETRISového obložení na stěnách a kol okna (Sokolík), vyspárovaná malá stěna u okna do chodby (Sojka), vydlabány spáry skoro celé velké stěny (Sojka), rozpracovaná oprava vstupu/futer (Sokolík).

Zranění malá (Sokolík, Sojka i Baru), leč limitující: Sokolík "jen" škrábance, Baru si při válení sudů nařízla koleno a natřískla ruku tak, že ji má doteď v obinadle, Sojka si při porodu kamenné krávy (tak si připadala, když měla ruku až po rameno mezi kameny pod betonovým korytem, vytahovala hlínu se slámou a místo ní tam cpala beton a kameny) a při spárování odřela bříška prstů do krve, takže s nimi nemůže ještě dnes ťukat do klávesnice. Odjíždíme vlastně blažení, jelikož místnost je opět o kousek útulnější. A podzim je vážně tady, i s ranní tenoučkou ledovou krustou na kýblu s vodou.

P. S. Volby do poslanecké sněmovny byly napínavé, nakonec vyhrála koalice SPOLU, ANO a Piráti ve STANu. Strategie "proti Babišovi" vyšla a nevyšla: Piráti mají jen 4 křesla, neb lidi nekroužkovali, ANO má ale nejvíce mandátů. ALE ČSSD a KSČM se do sněmovny nedostaly! Zemana z toho hodinu po návštěvě Babiše v Lánech odvezli zpět do nemocnice. Neví se tedy, koho prezident pověří sestavením vlády.

P. P. S. Z učení slovíček do AJ (s Lili) stále odoláváme tomu, jak se in EN řekne "nosorožec srstnatý" - wooly a něco dál.

Týden devátý (26.-31.10.), Den vzniku samostatného komína, kamínka, výsadek na Finsterlu

Zapomenuté hory jsme zvládli se ctí a s velkou radostí a nabušeni endorfiny nedočkavě vyhlížíme další ultramaraton, a on je hned v dalším týdnu, přátelé, jmenuje se "podzimní školní prázdniny na maltě". Děti odjety (Baruli do Prahy a kluci do Hluboček), my přesunuti v úterý na Štěpánov s Rinou. Dopoledne pracovní pro IZON a Náruč, odpoledny až do 22 hodiny věnujeme LL. Sokolík vymyslel žebříkové lešení, nespadl (Sojka se za něj celou dobu pořádně modlila), dostavěl komín do potřebné výšky 6m, a strejda mu to v sobotu schválil a oplechoval. 28. říjen 2021 slavíme tedy nejen 103. výročí vzniku samostatného Československa, ale také nulté výročí vzniku samostatného komína. 

Sojka poctivě postává u Zdi a spáruje a spáruje a spáruje a ..., pro odreagování odskočí v pátek do Prostějova vyzvednout nová KOZI kamínka a obrousí a natře v LL stropní kolejnice. Kočičí ladies, Míňa s Rinou, zvládají společný pobyt zase o kousek lépe, a tak v sobotu "poo" stojíme v LL s dojetím, neb Víťa mimo komín dotáhl téměř celé obložení CETRISem včetně elektriky a v LL už to opravdu vypadá jako u lidí! Odjíždíme maximálně spokojení, směr Skřítek.

Ve výsadcích Tam a zase zpět už jsme fakti borci

V 17:00 vyrážíme z parkoviště na Finsterlu, kde na nás čeká Partička (Chorche s rodinou a Mara) s promítáním cestopisu ze Zakarpatského oblouku. Za pouhé 3,5 hodiny se (avizovanou) fujavicí a tmou probojujeme k teplu kamen, horkému čaji a vřelé companiji, jen s tou polární září, co měla být vidět, meteorologové pěkně kecali.

Promítání technicky zafungovalo a fotky byly překrásné. Kvůli únavě jsme druhou půlku nechali na ráno a po úchvatném kulturním vystoupení pánů Sokolíka s Chorchem a po Matesově reklamě (které Míša duchapřítomně zachytila na video) jsme usnuli. V neděli jsme s dojetím dokoukali cestopis a poté, co Sojka stihla s Marou zahájit výcvik v obraně proti černé magii jeho psychopatického kolegy (good luck, Maro), zavelel Sokolík k ústupu. Pohodová, sluncem a lidmi zalitá, cesta zpět přes Jelení studánku k Žabce (P. S. pro příště, ta chata dole je Josefínka :-)) utekla jak voda, a pak už jsme letěli přes Štěpánov (vyháknout kočku), Hlubočky (vyháknout kluky) do Olomouce (vrátit kluky a vyháknout Barienku z vlaku) a padnout za vlast.

Sojku zlobí kotník, už od závodu. Pořád je ale způsobilejší v tomto stavu být prezidentem než ten náš Mr. Míla - kauza posledních 14 dní: hradní osazenstvo je vyšetřováno, neb tropilo minimálně neplechu, ne-li trestné činy, v souvislosti se zatajováním zdravotního stavu prezidenta, neposkytnutím pomoci a s falšováním podpisu prezidenta v nemocnici. Aktuálně se probírá aktivace článku 66 ÚStavy (viz úplně dole). Logicky to vede k otázce za milión: kdo v naší malé res-publice- by mohl být dalším prezidentem??? Nebo, vzhledem k rostoucímu množství žen ve vládních pozicích, prezidentkou?

Týden desátý (5.-7.11.), hoříme!

Jedeme oba (Sojce padnul víkend s Deny, neb ta podlehla viróze), Sokolík po příjezdu neodolá, v pátek montuje přechodku a roury na kamna a POPRVÉ ZATÁPÍ. Je zima, jsme na 2,5 °C, takže teplo přijde velmi vhod, i když kvůli smradu z vypalování větráme.

Sobotu věnuje Sokolík převážně chalupě, i když dodělá střechu kolem komína od LL, hrabe listí a dělá dřevo na zimu (3,5 m3), Sojka maká na Zdi nářků - její dokončení v harmonogramu dle pana Gantta je podmínkou pro to, začít se stěnami - s frustrací a se zaťatými zuby nehty zdolává poslední decimetry. Ještě že ty kamínka topí, to je vážně balada.

V neděli máme překvápko, vypadá to, že Sokolík sekáním dřeva namohl své pravé předloktí, a to pekelně, je mazán a zobinadlován. Přesto poklidil ve stodole po řezání dřeva a vyčistil okapy. Sojka, jak jinak, stojí u Zdi a pro zpestření chvilkama natírá stropní kolejnice a chvilkama pekelně opatrně vysklívá okénka z továrního okna do chodby a brousí zbytky kitu. Kamínka hřejou, jen ve světě ani doma se nic zajímavého neděje, takže nuda u Zdi, nuda v rádiu. Fuj, fuj, fuj. A fuj.

P. S. Sokolík v pondělí zdiagnostikován, v zápěstí má zánět.

Týden jedenáctý (12.-14.11.),vchod do LL a lubaviácký guláš

P. S. Od roku 2019 je 17. listopad přidán mezi státní svátky - přejmenován byl z "Dne boje za svobodu a demokracii" na "Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva", aby byly akcentovány jak válečné události roku 1939, tak tzv. sametová revoluce v roce 1989.

Víkend jede Sojka na LL sólo, Sokolík je na berušáckém výročním pobytu na Berušce (slaví 23 let). V neděli Sojka opouští chalupu a je DEFINITIVNĚ DOKONČENA (!!!!!!!!!!!) renovace všech kamenných částí LL včetně finální impregnace, jsou natřené stropní kolejnice, cihlové stropy nastříkané penetrací a hotové, obroušené a natřené TOVÁRNÍ OKNO (5 hodin broušení, přátelé, 5 hodin jen vysklít a vybrousit starý kit!!). 

Týden třináctý (26.-28.11.), bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila, startuje advent

Je víkend s první adventní nedělí, kluci jedou s námi, Barienka je u táty. Jedeme opatrně, všude bílo a chumelí a klouže to, dobrodružství pro kluky před Štěpánovem - účastníme se záchranné akce a vytahujeme paní s autem z příkopy. Chalupa nás vítá 10 cm sněhu, kluci ráno letí stavět bunkry.

Pro LL je příkaz jasný, taky na bílo! A tak omítáme: Sokolík natahuje omítku, Sojka vyhlazuje (tss, žádné instruktážní video nepotřebujeme, ne?). Chvilku natahuje i Vojta a docela mu to jde.

Večerní program je s trochou předvánoční atmosféry, s klukama vyrábíme ozdoby na stromeček ze skořápek ořechů a pobrukujeme si písničky, co nám k tomu Sokolík hraje na kytaru. V neděli  vyrážíme na kopec, staví se pevnost a Sokolík sáňkuje (musel si to vybojovat, neb kopec je to jen skoro, a sáňky jsou zespod zrezlé), a dojde i na adventní věnec - před odjezdem Sojka najde špalek nahnilého bukového dřeva s krásnou kresbou (díky, hnilobo), naseká si jej sekyrkou a tavnou pistolí vykouzlí věnec, doma jej večer zapalujeme, je první adventní neděle. A modlíme se, aby ty omítky nespadly. Bílá, bílá, bílá, bílá ... i když v Olomouci sníh skoro nejni, přece jen je to rozdíl 4 °C oproti Štěpánovu.

Týden čtrnáctý (3.-5.12.), "Silvestrovský" pátek, loď jako malovaná a úvod do podlahy

Původně jsme tenhle víkend měli strávit v horách, Sojka už má absťák, jenže v úterý přišla na to, že ani ona nechce "pustit kost" a že by si hory neužila, chceme oba dotáhnout LL. Pátek je rodičovsky hektický, jelikož Vašek je po neštovích ještě doma a má jít po obědě k psycholožce, pomoc ráno přijíždí z Hluboček, a v hlídání se prostřídáme všichni (Vašek a psycholožka 1:1, spíše dobré zprávy). Kluci odpoledne s dědou odjedou a do hodiny hlásí, že Vojta (očekávaně) podlehl neštovicím a to 1:563, na rozdíl od Vaškova 1:14 je osypaný jak jahoda.

Na vilu s námi tentokrát jede i Barienka a víme, že chceme pracovat i na její přípravě na talentovky, a tak máme plán: v pátek pojedeme, co to půjde, na LL a v sobotu bude Sojka přeblikávat mezi Baru, LL a kuchyní. Nemožné se stalo skutečností - na férovku, nám dvěma obecně plánování moc nejde, furt a denně nám někdo krade hodiny ve dni a obecně nám často chybí "osmý den", ale tentokrát to vyšlo. Ad 1) omítky drží! z toho máme velkou radost. A tak ještě v pátek rozmontujeme kamínka a omítáme YTONG stěnu a za komínem, abychom mohli zapojit kamínka zpět do akce, což klapne, no a pak omítáme ještě kousek a ještě kousek a pak Jejda, ona je půlnoc? Zaháníme do pelechu i Baru, jelikož ráno nepočká.

Oukej, v sobotu ráno Sojka skáče do Konice pro nařezaná skla do továrního okna ( i když na kitování nedojde), a pak, zatímco se Sokolík baví pracemi v LL, Sojka se s Barienkou odvážně vykulí s temperkama na dvůr, malovat sousedovu loď :-) (ano, opravdu tam stojí loď). Vydržíme více než hodinu, barvy nám mrznou na štětcích, a pak se s rozpracovanými obrazy stahujeme ke kamnům. Baru se věnuje pastelům a Sojka se Sokolíkem doomítá zbytek místnosti - stojíme v totální euforii v místnosti, která už prostě vypadá jako pokojík!!! Jsme naměkko a nevěříme vlastním očím, jelikož je teprve 3. prosince a před námi je "jen" vymalování a podlaha (ehm, kromě futer, parapetu, zasklívání a dalších milionu drobností) !!! Docela dlouho řešíme tovární okno, jelikož otevíravá část je potvůrka nakřivo a tak otevírání okna doslovně skřípe. Barienka večer namaluje krásné zátiší pastelem a je spokojená. Sokolík si v sobotu zkoušel hlazení omítky, sakroval a vyhodnotil to tak, že na tohle z nás dvou on odborník nebude.

V neděli kvůli únavě mírníme tempo a "vyšíváme", ohoblujeme hranoly na futra, Sokolík je postaví, no a jak se tak průběžně kocháme,  Sokolík nevydrží a začne pokládat latě pro podlahu. Sojka si omítkou vymazlí hranu stěny u továrního okna a oťukává ještě drobné staré nánosy cementu na stropě. Nějaká ta cihla i vypadne, ale to Sokolík zapění a Sojka pak zaspáruje. Odjíždíme dříve, Baru jde na druhou dávku očkování a nabíráme kluky. Večer již klidný, jen Baru má zimnici a ruka ji fest bolí.

Týden patnáctý (10.-12.12.), být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek a příště nábytek (dobytek ne, prosím)

Nadšení z minulého víkendu se nás celý týden drží jak klíště (ano, jako h... košile) a přivážíme si je v pátek s sebou. Poslední 3 víkendy využíváme naše síly a šikovnost opravdu slušně na maximum a tento víkend není výjimkou. Nádherné sněhové závěje po cestě na chalupu i ve dvoře, a celkovou bílou romantiku, prostě ignorujeme a v pátek v 19 h nastupujeme na položení posledních latí na zem a výmalbu (Sokolík) a doomítání okna, vstupního podhledu a natření futer (Sojka).

V sobotu ráno odstavujeme kamínka a v poctivých -4,5 °C pokládáme několik hodin prkna sakra rychle, aby mohla kamínka co nejdřív zpět a mohlo se opět topit. Daří se, počas služby se nic zásadního nevymlelo, Sokolík řeže jedno prkno za druhým a Sojka pokládá, před polednem kamínka již opět zapojena (roury seřezány na finální délku), průběžně se kocháme a pokládáme a pokládáme. Před půlkou místnosti došly vruty (200 ks zmizelo jak nic), naštěstí má Sokolík v domácích zdrojích mnoho záloh.

Český rozhlas nás celý víkend provází a vzdělává v oblasti fyzioterapie a v oblasti ústavního práva. Fyzioterapie proto, že 2 měsíce před ZOH si v závodě v rakouském Montafonu sice Eva Samková a Jan Kubičík získali stříbro v závodě SP snowboardcrossových týmů, ale za cenu obou zlomených kotníků, a tak to v rádiu propírají ze všech stran, její možná účast ZOH v Pekingu by byl zázrak.  A ústavní právo? Jedná se o téma kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu, premiér Petr Fiala má totiž potíž s Mílou Zemanů: "Věřím pořád, že bude vláda jmenována jako celek. Pokud by pan prezident trval na výhradách k jednomu mnou navrženému kandidátovi, tak bych pokládal za nutné, abych podal kompetenční žalobu. A to proto, aby se jednou provždy vyjasnilo, jaké jsou pravomoci prezidenta, jaké jsou pravomoci premiéra v této věci," řekl Fiala v ČT. Míla si totiž staví hlavu a odmítá jmenovat ministrem zahraničí piráta Jana Lipavského. Nejvtipnější na celé situaci je, že Míla sám kompetenční žalobu podával (viz níže) a v rozhlase pouštěli zvukový záznam z té doby, kdy Míla Havlovi vyčítá to, co sám nyní Fialovi dělá. 

My spor k večeru o to, kdo půjde dotáhnout večeři a kdo bude dál pokládat podlahu, řešíme formou kámen-nůžky, najíme se a hurá zpět na prkna, co pro nás teď znamenají celý svět. Kolem 19 s dojetím finišujeme, podlaha je až do vstupu do místnosti. Sojka odpadává do vany a ke kamnům rozehřívat vnitřní stehenní svaly, které hlásí slušný výkon, grónský muž si pro radost dokončí futra a dveře a volá Sojku, aby si (Milník: 11. 12. 2021 ve 21h) poprvé otevřela dveře do LL, neb kdo dveře má, ten bydlí. Ehm, a navíc má i ozvěnu, kterou Sokolík poctivě zkouší.

Po večeři do pelechu, abychom v neděli ráno v 9 začali natírat tvrdým olejem podlahu (Sojka) a zasklili tovární okno (Sokolík). Sokolík si nezadal s Viktorem Čističem, po jeho zásahu jsou chodba a dílna a stodola poklizený tak, že by nikdo nepoznal, že zde do minulé soboty probíhala stavba nebo vůbec nějaká úprava prostor. O to víc je to celé neuvěřitelnější, vlastně trochu jako ve snu, opravdu se to stalo? LL je skoro hotová? A udělali jsme to my? Slovy klasika: Uvidím, až uvěřím.

Z romantické snivé nálady nás probírá napínavý a velice reálný výjezd ze ze zasněženého dvora (Žabka s Víťou v sedle to dala až na pátý pokus a ještě s rozběhem) a pak věcně diskutujeme po cestě domů - možná je to celé pravda, ovšem pokud ano, CO BUDEME DĚLAT, ABYCHOM SE NENUDILI? Jakou další výzvy? Za 2 měsíce začnou ZOH v Pekingu, co u nich budeme dělat? Typický horror vacui (aneb strach z prázdnoty aneb Aristotelovo "i příroda pohrdá prázdným prostorem")!!! No, ještě je před námi Stěhování národů, abychom mohli další víkend v LL spát.

Týden šestnáctý (17.-19.12.), první noc  v novém bytě

Pro budoucí generace: ANO, DOKÁZALI JSME TO A ZE SOBOTY NA NEDĚLI JSME NAŠI LL POKŘTILI SPÁNKEM. Tentokrát s námi jede Barienka, Sojka z Wanklovky pobrala lampy a pár dalších užitkových doplňků a děkorací. V pátek hákujeme do půlnoci (položit lišty na podlahu, vyrobit dekl etc. - Sokolík, vymalovat - Sojka), v sobotu dokončujeme drobnosti a pak odpoledne stěhujeme postel. A víte co, nakonec to nebyla jen postel, zatímco Sokolík vyrábí úchvatné parapety, Sojka zapne turbo, lítá mezi Baru a jejím autoportréty (které se zatraceně vyvedly) a mezi LL s veškerým možnými kouzly a večer usedáme do křesílek ke kamnům, ve vyhřátém a útulně zařízeném pokojíku. Koukáme do ohně, a koukáme do něj i z postele při prvním usínání. Neuvěřitelné, je 18. prosince a my máme hotovo! Dobrou noc.

V dalších týdnech ještě bude co dělat - ještě v roce 2021 zvládáme břidlicové obložení komína a čekají nás stůl a parapety, ale pro teď je to dost - 3 dny před Silvestrem jsme se shodli na tom, že chceme opravit chodbu před LL, a přepažit ji YTONG stěnou. Ale to bude už příběh pro rok 2022.