Cibulka, Praděd a Česnekový důl

Víkend 20. - 22. 9. 2024 jsme strávili s Glonkama na chatě Finsterlovka pod Pradědem. V pátek jsme vyjeli na Kopeček, ubytovali Žabku u Chorcheho v garáži (vešla tam tipťop) a hurá dozadu do jejich auta. Jéé, to už tu dlouho nebylo - neřídím, nehlídám, nenaviguju, ležím vzadu s hlavou u Víti a prostě jen jsem, povídáme a dřímám. Probíráme Lubavijácký guerilla záměr a také Chemlonovic výlet do Prahy, dostává se nám tip na park Cibulka na Praze 5 v Košířích. To je důležitá drobnůstka, jelikož se nám ti zástupci cibulové zeleniny - cibulka a česnek - v sobotu vtipně pomíchali.

_ _ _ 

Koukám, že Cibulka je vlastně lesopark, vau, 66 ha. Vznikl v roce 1815 na místě původního hospodářského dvora. Je to komplex budov v romanticky upraveném areálu a je proložen řadou cenných děl od významných pražských umělců počátku 19. století. Kromě známé dominanty - volně přístupné vyhlídkové věže Cibulka s krásným výhledem na okolí zde najdete potůček, Čínský pavilon, jezírko, sochy, dětské lesní hřiště, altánky a původní usedlost Cibulka. Historie zde.

V dubnu 2021 společnost Cibulka a.s. koupila Nadace rodiny Vlčkových s cílem usedlost, která se nachází v havarijním stavu, rekonstruovat a přeměnit na dětský hospic a paliativní středisko. Místo je pro takový projekt vhodné i díky blízkosti nemocnice Motol a svému okolí, kde může docházet k přirozenému setkávání vážně nemocných dětí a veřejnosti. V areálu usedlosti má dále vzniknout komunitní a vzdělávací centrum s kavárnou.

Procházejí tudy stezky pro turisty i cyklisty, procházku parkem lze spojit s výletem do sousední přírodní památky Vidoule. Tabulová hora Vidoule (371 metrů nad mořem) je pozůstatkem rozlehlé plošiny, tvořené druhohorními usazeninami. Plošina byla zejména během posledních dvou milionů let rozčleněna erozí vodních toků na jednotlivé izolované vrchy. Více zde: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/stolova-hora-vidoule-v-prazskych-jinonicich

_ _ _  

Výjezd z Karlovy studánky k Ovčárně proběhl bez komplikací, Praděd na nás majestátně pokukuje a koupe se v podvečerním slunku. Doťapkáme k Finsterle, otevíráme okenice a větráme (to je asi jediná nelibost okolo Finsterly, to stálé aroma chemického záchodu). S kanystry vyrážíme na Kurzák pro vodu a ejhle, už to není Kurzák. Došlo ke změně majitele a také k mírným úpravám fasády a vstupu, chata je přejmenována na Hotel Petrovy kameny (má na booking.com 4 hvězdičky) a údajně už se tam nemůžeme chodit sprchovat. No jo, kapitalismus dorazil i sem. Nápojově se občerstvíme, a já si telefonicky popovídám s Hynkem - dozvídám se, že jedna z nových kolegyň, Zuzka, za měsíc v Pro Dialogu končí. Sakra, bude mi chybět. Jdeme tmou s kanďáky zpět na Finsterlu, večer strávíme povídáním u kamen, a těšíme se na zítřejší výlet, předpověď počasí stále slibuje slunečných 11 až 15 °C.

Nad ránem jdu čurat, krásně svítá, chvilku sedím venku a dívám se na tóny se chvilku ven pokochat, pak zalezu do péřového tepla a Víťovy náruče. Ze spacáků se vykulíme v krásných cca 8 hodin, teplota je fajn, sluníčko se nestydí ani neschovává. Ani nezatápíme, po snídani vyrážíme na objevnou túru, Chorche na starých mapách vyšťáral starý "lovecký" chodníček, který ještě nemá úplně probádaný. Lidi, je to krása. Výhledy a pak na rozcestí v lese volíme trochu kostrbatější cestu úbočím skal, ale je moc pěkná. Zapnula jsem si "stopaře" na mobilu na Mapy.cz, takže si to můžeme v budoucnu celkem bezpečně zopáknout, trasa zde: https://mapy.cz/s/kogujerada.

Je to vlastně taková okružní procházka okolo Velkého děda. Po cestě okoukneme i chatu Bobinu, užíváme si výhledy na Dlouhé stráně, povídáme si o vodním díle, jak se škrabeme přes Divoký kámen, a pauzu na jídlo si dáváme, až se skotoulíme k vyhlídce nad vodopády Divokého potoka. 

A zde, kousek předtím, došlo na tu v úvodu avizovanou záměnu cibulové zeleniny. Zakecala nás paní, co se snaží vést jakousi partu, která se jí někde poztrácela. Doptává se nás na cestu a Víťa jí ochotně odpovídá a pak slyším, jak jí vykládá o Cibulkovém dole a Cibulkovém potoce... Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že to není cibule, kam jdeme, ale česnek. Smějeme se pak tomu s Víťou, ten mne pak zkouší, že to bylo záměrné matení stop pro tu paní. Blbost, ta byla ztracená i tak, nenašla by nás ani omylem :-).

A jak to, česnek? No, druhá část naší trasy vede po vrstevnicovém chodníčku nad údolím Česnekového potoka, a nad částí jménem "Česnekový důl", a on to Víťa trochu zaměnil za tu Cibulku, co o ní včera mluvil Chorche v autě. 

_ _ _

Česnekový důl: Sevřený strmými svahy Medvědího hřbetu (1 261 m n. m.) a Velkého Děda (1 408 m n. m) skýtá ideální podmínky pro výskyt ohroženého česneku sibiřského. Jedná se o raritu v ČR, slizun je naťová cibule pocházející ze Sibiře a Altaje. Používá se do pomazánek, polévek nebo jen tak na chleba s máslem či sýrem.Je bohatým zdrojem vitamínů, především C a minerálů, chuť je mezi cibulí a česnekem, proto se také užívá název česnek sibiřský. Nať se používá se jako bohatý rostlinný zdroj vitamínů a minerálů, má baktericidní a fungicidní účinky. 

_ _ _

Chvilku se ještě smějem a zjišťujeme, že ani jeden nevíme, jaká zelenina vlastně cibule a česnek jsou (teď už to tu do příběhu sázím rádobychtře, ale musela jsem to googlit, že patřej do "cibulový" zeleniny). On nás ten smích ale rychle přešel při pohledu na Chorcheho s Míšou, kteří nám trochu prchli, zatímco jsme kecali s paní o cibuli, a kteří se evidentně, a čert ví proč, škrábou průsmykem přímo nahoru. Fujky. Ukázalo se, že nás Chorche nevaroval, že se na vrstevnici nad "česnekem" budeme muset vyškrábat - řek nám to, až jsme ho nahoře chytli a chtěli jej svázat a lechtat: že jsme se uhnuli moc dolů a holt jsme to museli dohnat. Zatracená zelenina. Odpočíváme, jíme OVOCE (jabko) a sluníme se. Míša odpočívá na kmeni na "medvěda".

Vrstevnice umožňuje pěkné výhledy, pak se jen zatahuje k prameništi Česnekového potoka na severozápadním svahu Pradědu (Velkého děda). Pauzička na křižovatce, dojídáme poslední drobky svačin, dopíjíme vodu (Chorche se s Víťou opět přou o to, kdo komu u vodopádů vypil to pivo) a shodujeme se, že už to nebudeme protahovat delším obloukem na Švýcárnu, a vyšlápneme to měkkým borůvčím nahoru a jsme na stezce, co už vede ze Švýcárny pod Praděd. Na Finsterlu docházíme ještě za světla.

Najedli jsme se, a pak že si dáme 20 - ehm, a usnuli jsme (až na Chorcheho) jak dudci, na hodinu a půl. Takže jsme v 19:30 vstali, nachystali mlsky a hráli hry. A pak si šli zase lehnout :-). 

V neděli jsme si trochu přispali, ale stihli jsme ještě krátký okruh, který se opět napojil na cestu pod Pradědem. Po cestě dolů poslední vyhlídka do údolí Desné a zpátky na chatu, v klidu se najíme, pobalíme, uklidíme, rozloučíme se s Finsterlou a jedeme přes chutný oběd ve Šternberku (Hanácká restaurace EXPEDICE) a nákup v Lidlu na Kopeček. Přesedáme do Žabky a hurá domů. Byl to moc pěkný víkend. Děkujeme.

Zajímavosti tohoto víkendu/týdne

• Proběhlo první kolo voleb - krajské volby - a bylo to absolutní fiasko - ANO zvítězilo poměrem cca 800.000 lidí pro ně a 150.000 lidí pro všechny ostatní strany.
• Piráti a SPOLU to projeli, v pondělí Bartoš odstoupil po 15 letech z pozice leadra strany a druhý den dostal vyhazov i z pozice ministra Ministerstva pro místní rozvoj, když na schůzku s Fialou, kde měl reportovat stav digitalizace  stavebního řízení (zákona), přišel s požadavky (ani není důležité na co). 
• Tip od Víti na truhlářské kurzy výroby hraček Pišlíků (https://pislik.cz/) v Rychlebkách https://penzionpislikdum.cz/truhlarske-kurzy/