Úplňková Franciska
26.-28.2.2021 jsme strávili čas u Kralického Sněžníku, byl to nečekaný dar společného víkendu. Sokolík měl jet na běžkařskou každoroční B50, takže jsme se ráno rozloučili, jenže v poledne Sokolík volá, zda nechci jet, jelikož mu pánové jeden po druhém akci odpískali. A Franciska je zabookovaná. Baryška byla v Praze, nic nebránilo společnému dobrodružství, takže Sojka nelenila a řekla ano, ona je taky pro každou špatnost. Rekordně rychle jsme se sbalili a vyrazili.
Vyzvedli jsme klíče ve Starém město pod Sněžníkem u člena HS, dojeli pod kopec, nahodili bágly a Sokolík běžky. Jak šlapkáme nahoru večerem a pak již tmou, začíná pršet, pak lít a do toho fučet. Poslední 3 km ve sněhu byly slušně náročné.
____________
Chata Franciska, též Františka nebo Františkova chata, má mezi ostatními loveckými chatami v české části masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika) zvláštní postavení. Sídlí v ní totiž Horská služba ČR, proto se jí také často říká jednoduše chata horské služby. Chata Franciska se nalézá v jižním svahu jihovýchodní rozsochy vrcholové kopule hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki). Z této rozsochy vycházejí východní Hraniční hřeben a Podbělský hřbet.
____________
Vyfoukaní jsme dorazili k Francisce a ejhle, docela dlouho se potýkáme s jedním zámkem na petlici, který je zatuhlý ještě více než my. Na rozmrazování zapalovačem naštěstí dojít nemuselo, nakonec se poddal a my se mohli ukrýt před fujavcem a deštěm.
Zatopili jsme, najedli se a pořádně spali. Ráno se na nás usmívalo slunečno a jiskřivě se odráželo od sněhové peřiny, občas kolem chaty prošli lidé na běžkách, pobavila nás partička ve "staromilských úborech". My se vypravili po svých na Kraličák, tady se vítr opět rozjel ve velkém, a nevadilo to. Sešli jsme do Polska na pivo, s pár turisty prodiskutovali covidová opatření v Polsku a pak ťapkali zpátky. Sokolík navrhnul zkratku vegetačním chodníčkem a pak plakal. Zatímco Sojka tančila po sněhu jak Ježíš, Sokolík se propadal skoro na každém kroku, občas až po bedra. A špačkoval. Zahojili jsme se návštěvou Sněžné chaty, která byla okupována právě staromilskou běžkařskou partičkou, lehce navátou, pozvali nás dál a pohostili. Sokolík sondoval možnosti pronájmu a odcházel spokojený, že má kontaktní osobu. Po návratu nás čekalo malé překvápko, dorazil mladý pár s tím, že mají chatu objednanou na zbytek víkendu - nedošlo nám, že v rámci B50 měli Berušáci chatu opravdu zamluvenou jen na jedno přespání. Balíme se tedy a opouštíme Francisku, Sokolík obul běžky aspoň na cestu dolů.
Dojeli jsme na Štěpánov uondaní a až tam nám došlo, že jsme vlastně mohli ještě dojít na Berušku. To ta únava. A tak odpočíváme na Štěpánově a věnujeme se diskuzi na téma, jak by si v budoucnu Sokolík přál chalupu přestavět .Času máme dost, bereme tedy do rukou metry a zakreslujeme v měřítku na velký arch papíru půdorys a dumáme, kde by co mohlo být.
Večer se kocháme úplňkem, v neděli pak alou každý domů.