Kremnica a Veľká Fatra 2.-5.7.2022

"Sokolíku, v sobotu jedeme do Kremnice, ju." Tahle věta + státní svátky (díky věrozvěstům a díky Janu Husovi - ehm, je trochu tristní oslavovat upálení) způsobili, že jsme si užili nejen sobotní Kremnicu, ale i přechod Veľké Fatry. Trasa zhruba zde https://mapy.cz/s/dovodufefa.

Na cestu jsme vyrazili v sobotu dopoledne a pohodově byli po 14 hodině v Kremnici u bývalé ROH ozdravovny. Sojka poslala hádankovou fotku kašny Deny, neboť je to místo, kde proběhl jeden blok našeho POP výcviku před pár lety. Prošli jsme se kousek do hory a pak sjeli a zaparkovali u bývalého kina Partizán, abychom do centra prošli horní zkratkou k zámku. Centrum je maličké, takže jsme je měli projdené za chvilku a pak šli zahnat žízeň a hlad. Po "růžovém kuřeti" (Sojka) a Piešťanském pivu Žiwell (Sokolík) odlétla Sojka na stretávku se spolužáky a Sokolík prozkoumával dále pivní možnosti Kremnice. V 18:30 jsme popojeli do Banskej Bystrice a přenocovali v autokempu Tajov (po jednom pokusu o vodácký kemp na kraji BB, kdy nás navigace dovedla téměř až na místo, jenže jaksi byl kemp na druhém břehu Hronu). Ráno už šlo vše až extrémně hladce, v ospalém a vylidněném ránu jsme postáli chvilku v jednom z nejstarších kostelů BB, ve svaté Alžbětě (1303 první zmínky z roku 1303).

Auto jsme parkli blízko Strieborného námestia, u Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela, v přilehlém městském parku posvačili a trefili včas odjezd autobusu na Kráľovu studňu. Jízda to byla vskutku adrenalinová, vůbec nechápem, že do toho autobusáci jdou, to fakt nebyla cesta pro běžný městský autobus, jak povrchem, tak místy skalami, které řidič bravurně míjel z obou stran snad na centimetry.

Zahajovací pivko a kávička vzhůru do kopců, slunce ve stínu kolem 30°C. Jako první si každý vylezem na Kráľovu skalu a pak ťapkáme hřebenovku přes Križnú, Ostredok (nejvyšší vrchol, 1596 mnm.) a Ploskú (chatu pod Borišovom si necháme na příště) na Čierny kameň, zde v sedle u pramene odpočíváme déle a kocháme se zpětným pohledem na Ploskú, ta je vážně specifická svými "výkroji". Lidí po celý den potkáváme rozumné množství, docela dost projíždí seniorští elektrocyklisté. V nohách máme 15 km a promýšlíme, zda zůstaneme na noc dle původního plánu zde nebo zda ještě popojdeme. Po svačince pokračujeme dál, je ještě hodně brzy.

Nakonec nocujeme v južnom rakytovskom sedle okolo 1300 mnm. (Rakytov 1567 mnm.). S poslední hodinovou adventurou (podle hesla "tato zkratka je sice delší, zato je to horší cesta", kdy jsme se pokusili neúspěšně ztéci útulňu Limbu) jsme našlapali přes 20 km. Místo pro stan jsme "odbodlákovali" - všude tu rostou veľkofatranské pichliače - a stavěli jej za hlasitého bučení vedoucí(ho?) stáda krav, který nakonec dokázal/a odvolat i ty liknavé kusy, které se válely na louce u nás. BTW vůbec nechápeme, jak mezi těmi bodláky krávy najdou trávu, neb píchaj jak čert a jsou fakt až ozrutné. Den končí nádherným západem slunce. Večeře, čaj a spacák - Sojka se modlí, aby případní medvědi v noci vzali zavděk spíše nějakou tou kravku než námi, neb o medvědech mluvili i někteří protijdoucí.

Dobrý, žijem, medvědi, pokud tu byli, byli slušní a tišší. Vstáváme na budíka a balíme spaní, přece jen jsme v Národnom parku (zákaz stanování). Počasí přeje, slunce se průhledně chystá na další horký den. Obcházíme Rakytov lesní pěšinou po stopách krav, užíváme si krásný den a neskutečné výhledy. Nečekaně si užíváme zastávku ve vojenské ozdravovně ve Smrekovici (pivo pro Sokolíka a kávička pro Sojku). Pokračujeme poklidně dál, pak v Nižném Šiprúnském sedle řešíme dilema červená (ještě hřebenovka nebo zelená již dolů), volíme zelenou a sestup do Čutkovskej doliny (v městské části Liptov) před Ružomberkem. U Čertovského potoka je velmi příjemný plac s lavičkami a možným čabráním v potoce, pobudeme, Sojka si najde několik krásných kamenů a uloží si je u stromu, Sokolík obhlídne možnosti místa pro stanování, ale ještě neparkujeme - naděje, že v obci bude otevřeno něco s pivem a kávičkou nás popohání zkusit ještě popojít se napojit. A Bing ho, v areálu "U dobrého pastiera" je přímo řemeslný pivovar Ursus! Sokolík je šťastný a bere si ještě pivo v PETce s sebou.

Stavíme stan, odvážně se v potoce vykoupeme, uvaříme a usneme jak špalíci. Ráno vstáváme na budíka, na stan nám klepe deštík, naštěstí rozumný, jsme rádi, že nám to tak pěkně vyšlo. Balíme ( i odložené kameny) a popojdeme na bus do Ružomberka, kde máme ještě čas se projít centrem. Městečko je spíše posmutnělé a není to jen počasím, spíše je to jakýsi pocit omšelosti. O to větším kontrastem je monumentalita farského kostela sv. Ondřeje na náměstí Andreja Hlinku, kde je výrazným prvkem právě Hlinkovo mauzoleum s jeho bustou (Hlinka zde byl farářem) s majestátně pojatým  prostorem okolo ve formě slavnostních nástupů - s dvojramenným Školským schodištěm zdobeným balustrádovým zábradlím (projekt: J. Svidroň, 1938 - 1939). Kromě otevřených Růžových schodů objevíme i zpětnou cestu krytými útlými Tmavými schody. Hlinka byl rozhodně fenoménem své doby, zajímavé je názor TGM , který o Hlinkovi prohlásil: "Základním jeho rysem je ohromná primitivnost, nevzdělanost, naprostá nepotřeba kultury."

Vracíme se na AN, potřebujeme zpátky do Banskej Bystrice a máme potíž, bus, co měl jet, buď nejede nebo jede odněkud jinud, a tak jdeme do odvážného plánu - oslovujeme řidiče mezinárodního busu, který nás po lehkém přemlouvání vezme, evidentně jdou peníze (které jsme pěkně usmlouvali) přímo do kapes řidičů. Žabku nacházíme na svém místě a v pořádku, posvačíme a vracíme se do Olomouce, respektive na chalupu.

P. S. Do konce týdne jsme většinově strávili na chalupě a výsledkem je ohromný úklid a přestavba dílny a stodoly a také zídka před domem.

P. P. S. Dvě zajímavosti ze světa flory/fauny: lipkavec nerovnakolistý (karpatský druh svízele, na Slovensku rozšířený zejména v Tatrách, v ČR neroste. A denní můra z čeledi lišajů Dlouhozobka svízelová.

P. P. P. S. Sojčini přátelé přestali být virtuální a tak se chalupou protáhli jak Marcinovi, tak Deny s rodinou.

P. P. P. P. S. Evropa řeší Johnsonovo odvolání z funkce premiéra, které on vyřešil tak, že demisi podal, ale zůstane údajně "ve funkci" až do podzimu, což média kvitovala hláškou, že je Johnson squatterem v Downing Street.

P. P. P. P. P. S. Nejvtipnější hláška Baryšky ohledně "Z". Jeli jsme za autem s nálepkou "Začínám a nechci brzo skončit" a ona se zamyslela a pak říká: "To je asi to "Z", co mají Rusové."