Víkend na Plchu

Konečně víkend, kdy jedeme nejen na "skok". Příjezd v pátek komfortně podvečer, a ještě za světla jsme zvládli cournutí do lesního baru Stříbrný pramen. Večer jsme zatopili, spíš pro tu romantiku a že jsme mohli, než že by byla zima. Chata nádherná, čistá, s novou kadibudkou. Pramen pár metrů pod chalupou.

Lazy ráno, v 10 odchod na okruh, po hranici - kousek po modré - přes Černý vrch etc na Hraničky. Při chůzi "po hranici" probírána genderově hraniční politická témata, a obdivována krása krajiny. Občerstvovací pauza u posledního domu a inspirace pro pec. Pokračujeme dál, po červené okolo odbočky na Špičák, osvěženi u pramene pod Stráží jsme došli k úžasné vyhlídce, tzv. "Rychlebky na dlani", odbočka je na vrcholu kopce Břidličný, 33/20. Díky dobré viditelnosti jsme se kochali pohledem na centrální a nejvyšší část Rychlebských hor. Zpátky na Hraničky a kolem křížku jsme uhnuli na žlutou spojku - drželi jsme se pak již na vrstevnici. Místy pěkné výhledy do Polska, viditelnost jak za odměnu, s podvečerem spíše stále lepší. Na závěr průzkumný odskok k chalupě Černý kout, malá chaloupka tak pro 18 lidí + služebnou, 4 psy a asi i ovci, podle velikosti rožně.

Návrat v 8, jak náčelník ráno slíbil, už moc únavy na to, vyrazit si do lesního baru, ale dost odvahy na občerstvující koupel v ledovém prameni (ono to prý asi jinak nešlo, pokud nechcete riskovat přilepení se ke spacáku). Posezení u ohně skoro do půlnoci, hvězdy na nebi se ukazovaly nesměle, ale nezastavitelně, až bylo nebe opravdu hluboce hvězdné. Pokračování ve výživných a vášnivých diskuzích inspirovaných Respektem.

Nedělní klidné ráno, úklid a při odjezdu zastávka v Račím údolí poobdivovat rekonstruovanou Tančírnu. Mladý muž, co tam uklízel, si pouštěl Dvořákovy symfonické básně a děti tancovaly na pódiu za doprovodu klavíru. Pro podporu krásného projektu zakoupeny plátěná taška, lázeňské oplatky a magnetka. FOR FREE BYLA SAMOLEPKA MILUJEME JESENÍKY, kterou jsme s chutí ihned nalepili žabce na prdelku.

Před předáním klíčů průlet nádvořím a zahradou zámku Jánský vrch, na benzínce zmrzlina a pak hurá domů. Zklamání v Hanušovicích, jelikož se před námi schovala kebab-budka, kterou jsme si slibovali navštívit již mnohokrát, zachránil to kebab Istanbul v Šumpecu. Cesta do Olomouce s odskokem na Vilu Štěpánov, zalít kvítka a posbírat nářadí a stan na další víkend, na který se moc těšíme.

P.S. Co do úlovků s námi odjel bělostný kamínek z Miradory (těžší než se na pohled zdá) a kus dřeva na další umělecký výrobek.